Život člověka

 
 Tento článek byl publikován poprvé 25.12.2020. A myslím, že má stále co říci.
 

  Žijeme a umíráme. Smrt nám dýchá na záda. Až mrazí. PCB, rtuť, DDT, ftaláty, civilizační úzkost, deprese z přejídání se, smog a hluk, televizní zprávy, politici, nenávist, hněv, závist, zahálka. Tohle všechno a mnoho jiného nám ničí zdraví. Je s podivem, že se to dá vůbec vydržet. Není se čemu divit, že nás čeká nepěkná smrt.

 My jsme se s tím ale smířili. Umíme se svými chorobami docela pohodlně žít. Jsou jako staří známí. Jako nepříjemní příbuzní u nedělního stolu, které tolerujeme ze zvyku, nikoliv pro jejich povahu. A nejinak jsme si zvykli na viry. Ovšemže s jedinou výjimkou, zhoubou nejstrašnější. Děsí nás virus, jenž jde rovnou po krku.

 Odborníci varují, straší, vysvětlují, matou a doporučují. Opatření. Politici nařizují. V krku virus, na krku oprátka. Nesmíš se nakazit a nesmíš ani vydělávat na chleba. Vědci jsou zvědaví, co nastane, až nás vyhladoví. Jak budeme reagovat na rdoušení. Jsou vědci, nemohou si pomoci. Tak proč vlastně ne. Třeba se nám sado maso zalíbí. Co se to děje?

 Mimozemský kosmo-žurnalista by mohl podat například takovouto zprávu: "Ve vývoji lidského druhu na planetě Zemi dochází k dramatické změně. Záhy po překročení prahu atomové civilizace dochází k náhlému kolapsu, letargii až kómatu. Lidé se přestávají pohybovat, tloustnou a zdánlivě bez příčiny vymírají. Prozatím pro toto chování nemáme vysvětlení."

 Dost ale lkaní či teskných povzdechů. Ono i v pandemické apokalypse lze pár užitečných věcí podniknout. Zvláště, když nám prozatím nehrozí mor, ale jen chřipečka.

1. Jídlo voda a vzduch. Nejzákladnější priority. Začni systematicky přemýšlet o tom, čím krmíš svoje buňky, z nichž se skládá tvé tělo. Začni se učit vařit jednoduchá jídla ze základních surovin. Přestaň se napájet průmyslově vyráběnými tekutinami. Přejdi na domácí limonády a bylinkový čaj. Těžké? Vůbec ne. Skutečnou zkouškou je změna toho, co dýcháš. Máš v podstatě dvě možnosti. Necháš se zvolit do městského zastupitelstva, ovládneš je a začneš přísnými vyhláškami z ulic odstraňovat automobily, anebo se odstěhuješ na samotu u lesa, kde dávají lišky dobrou noc. Sám (sama) se rozhodni, co je pro tebe snazší. Zda chceš raději pohodlí či zdraví.

2. Sestav si seznam svých kondičních slabin a začni je vytrvale napravovat. Můžeš mě stokrát přesvědčit, že s obezitou problém nemáš a že svaly jsou jen pro fitness primadony. Před virem se z toho ale nevykecáš.

3. Nepodceňuj léky na nachlazení, proti horečce a podobné, i když si každoročně sbíráš půl metráku šípků a lipového květu. Pro řešení akutních stavů je moderní medicína opravdu užitečná. Zastavit vážnou chorobu v zárodku je nejrozumnější.

4. Soustřeď se na nějakou užitečnou činnost, která občerstvuje tělo i duši. Hned teď přestaň zabíjet čas. Zahálkou ničíš sám sebe. Najdi si řemeslo a zdokonaluj se v něm.

5. Po dobře vykonané práci je třeba dobrého odpočinku. Zbav se TV bedny, tabletu, facebooku, chytrého mobilu atp. Začni číst knížky. Nejlépe ty staré. Zjistíš, jak málo si znal svět a jak mnoho se musíš ještě dozvědět.

 Až toho všeho dosáhneš, až budeš po těžkém dni unaven(a), sedneš si ve své zahrádce okousané srnkami, před polorozpadlou chalupou s děravou střechou, prosakujícím septikem a stádem ovcí neustále na útěku, pak mi dáš jistě za pravdu, že změnit svůj život za to opravdu stálo. A i když si občas vzpomeneš na královské pohodlí paneláku, tvoje nová síla, houževnatost, průzračná mysl a jemný cit ti přinesou soulad a rovnováhu. Vezmeš si zpátky svůj život, život člověka.