Jak to hoří

 

    Protože se otázky na toto téma neustále opakují, napíši pár řádek o přípravě dřeva na zimu. Odbornou kvalifikací mi budiž praktické zkušenosti - od pokusů v dětství podpálit cokoliv, přes dokonalý táborový oheň na mých toulkách až k topiči v parním kotli o výkonu 300kW.

    Nejspíše se vespolek shodneme, že mokré dřevo hoří špatně. No i přesto mokrým dřevem topíme. Důvod je jasný. Vysychání dřeva není snadný ani rychlý proces. A hlavně potřebujeme paliva spoustu, neboť je národním zvykem ve dvou lidech obývat malý hrad. Jak tedy sušit?

    Vesměs se lze dočíst, že dřevo podle tvrdosti schne od tří do pěti let. Takže si to spočítejme. Průměrně úsporný menší rodinný domek zhltne cirka dvacet kubíků dřeva za zimu jako nic. Zásoby, které by měly zatím prosychat, zaberou dalších 80prm, celkem tedy 100prm na vaší zahrádce. Ve většině případů nereálné, samozřejmě. Skutečnost je taková, že běžný (průměrný, standardní, normalizovaný) venkovan přes léto namrská na cirguli polínka, která pak pečlivě narovná do kůlničky ještě pěkně za čerstva. Pod stříškou jim přece bude dobře. No právě, že bude. Přes zimu pak všechny zásoby vylítnou komínem a všechno pěkně odznova.

    S dobrým palivovým dřevem se to má docela jinak. Na úplném začátku je zapotřebí spousta dešťové vody. Čerstvé dřevo obsahuje velké množství mízy/pryskyřice, která brání vysychání. Takže platí, že čím víc dřevo zmokne, tím lépe. Mělo by už být nařezané a naštípané na drobno, aby se proces urychlil.

    Druhá fáze je sluneční výheň. Přímé sluneční světlo rozthá buňky a dřevo rozpraská.

    Ve třetí fázi vítr urychlí prosychání jak je tomu například v domácí sušičce na ovoce. Cílem je samozřejmě palivo vymáčet a vysušit co nejintenzivněji v krátkém čase. Aby všechny procesy proběhly bez zapařování a hnití, nelze se vyhnout narovnání polínek křížem do hranic na otevřeném, slunném a větrném místě. A to je hlavní důvod, proč tímto způsobem dřevo na zimu připravuje jen málokdo - vše se rovná nadvakrát.

    Obávám se, že dokud lidé budou míti dostatek levné energie z fosilních zdrojů, nebudou nad spalováním mokrého dřeva ve většině rozmýšlet. Pár kubíků navíc na korbě náklaďáku už není velký rozdíl. Jinak by tomu bylo, když by si každý musel dřevo z lesa dostrkat na dvoukoláku vlastnoručně.

    Snad jsem pomohl těm, kteří chtějí nebo jsou nuceni reálně ušetřit. Výše popsaným postupem si od jara do podzimu připravíte hodnotné palivo, které dá maximum tepla, málo popelu a dehtu.