Sestup z hory

 

 

    Události poslední doby ukazují, že nebude trvat dlouho a Hubbertova křivka nás začne vést do údolí. Jistě, všeobecné povědomí tuto budoucnost stále ignoruje, na geologickém stavu ropných zásob to však pranic nemění. Pokud ceny benzínu na čerpacích stanicích více méně stagnují, znamená to pouze tolik, že není v zájmu ropného byznisu svoje odběratele do poslední chvíle děsit. O to strmější ale bude počáteční pád.

    Chování trhu s ropou je vlastně snadno předvídatelné. I kdyby měly být zisky krátkodobě ztrátové, stále se vyplatí celý mechanismus udržovat v chodu. Jen tak bude totiž možné vytěžit maximum. Kdybychom naopak již před jednou či dvěma dekádami začali podnikat kroky k přechodu na jiné zdroje, cena nových technologií by postupně klesala, až by protla současnou cenu ropy. Tím by spotřebitelé ztratili o ropu zájem ještě před jejím faktickým spotřebováním. Prosté.

    Smrtelnou nástrahou dnešního stavu je prudký sráz, ke kterému krátce po zahájení sestupu dojdeme. Vzhledem k tomu, že ekonomika nekonečného růstu nutí celou společnost prudce akcelerovat, nebude vůbec čas nějak bezpečně onu překážku zdolat. A tak miliony nic netušících ropných závisláků přepadnou během okamžiku přes okraj. Patrně nebudou mít vůbec příležitost si uvědomit, co se vlastně děje. V praxi vymřou všechny příměstské i městské oblasti neschopné zajistit si především potravinovou soběstačnost.

    Evropané jsou na tom v porovnání se zbytkem světa po technické stránce nejlépe. Infrastruktura může fungovat i po ropném kolapsu docela obstojně. Většina krajin leží v zemědělsky úrodných oblastech a elektrická energie může být vyráběna i s jen malým podílem ropy pocházejícím z Ruska. To ovšem neznamená kontinuitu současného blahobytu. Peníze ztratí hodně ze své kupní síly (pokud nezaniknou zcela) a nahradí je systém přídělů. Navíc směrnice Evropské unie zabrání snahám obyvatel o samostatné akce při napravování škod. Nejlepší zprávou oněch dní bude kolaps tohoto centrálního evropského zřízení.

    V tomto okamžiku je na místě si také uvědomit, že armády všech států bez výjimky ztratí většinu svojí síly. Bez dostatku pohonných hmot zmizí prostředky k vedení moderní války, čímž automaticky naroste moc zemí vlastnících zbytky černého zlata. Objem těžby v důsledku toho ještě více klesne.

    Existují oprávněné obavy, že dojde k zavedení celosvětového válečného stavu. To mohou zapříčinit některé vyhladovělé státy, avšak skutečné nebezpečí přijde odjinud - od autoritativních vlád zotročujících vlastní občany. Ve válečném stavu je totiž nejsnazší užít i těch nejbrutálnějších metod. Bez levného zdroje energie by tak celé příští generace mohly přežívat asi tak, jak se to stalo a dodnes děje v Severní Koreji.

    Takže co s tím? Máme to jít raději ukončit hned teď a hodit si na půdě mašli? No když se chce, řešení najít lze. Především přestaňte vysedávat u TV nebo po hospodách. To vám nic užitečného nepřinese. Jděte ven a poznejte co nejvíc sousedů, zkontaktujte permakulturní zahradníky, navštivte řemeslníky i zahloubané mudrce. K čemu to? Čím víc totiž navážete přátelství, tím nižší bude pravděpodobnost, že jakákoliv budoucí vláda svůj národ znásilní. Vždyť není třeba o tom psát nějak obšírně. Stačí zvednout oči od displeje svého krásného mobilního telefonu a pozorně prozkoumat, kdo vlastně v ČR vládne a proč. Kdyby lidé věnovali více pozornosti sobě i okolí, nepachtili bychom se dnes jako stádo slepců k propasti. Pro lepší inspiraci doporučuji prostudovat dějiny USA, konkrétně vznik a boj za nezávislost.

    Sestup z hory neznamená nic jiného, než přítomnou skutečnost. Mnozí se křižují tvrzením, že doba ropná neskončí kvůli nedostatku ropy, stejně jako doba kamenná... etc. Jsou velká očekávání, že věda smíchá trochu větru a kozích bobků a díky tomu budeme svoje plechové kočáry prohánět po planetě až do skonání věků. Jaká by to však byla planeta, pokud tak, jako dnes, budeme ještě pár let pokračovat? Oceány téměř bez života naplněné odpadky, vzduch k nedýchání, pitná voda vzácnejší, než stoleté víno... popravdě řečeno, my ten zlom životně potřebujeme. Pokud by k němu z nějakého důvodu nedošlo, nastala by Apokalypsa opravdová - nekonečný růst lidské hlouposti.