Mrchožrouti

 

 

    V přírodě mají mrchožrouti svoji nezastupitelnou úlohu, nejinak je tomu u člověka. Je jen jistou zvláštností, že lidé požírají sami sebe. Proč zvláštností? Nu říká se, že člověk člověku vlkem, a vlci se, pokud vím, nekanibalizují.

    Lidští mrchožrouti konají velmi důležitou úlohu. Z nemocného těla společnosti vyhryzávají velké kusy masa a pijí infikovanou krev. Nemohou jinak, neboť toto je jejich přirozeností. Z tohoto důvodu je zcela zcestné lát všem tunelářům, politikům a lobbistům, neboť jejich posláním není nic menšího, než odstranit hnijící zbytky.

    To my jsme nemocní, my stát. Nikoliv oni. Přiznat si to není snadné, ještě nesnadnější je s tím něco udělat.

    Hledání viníků kolem sebe je zcela originální lidskou vlastností. Neznám žádný jiný živý organismus, který by takto fungoval. Pokud nám někdo tuneluje veřejné statky, nejde o nic jiného než o signál, že něco děláme špatně. Dobrým příkladem je pocit zmanipulovanosti. Ti zlí nám prý zvyšují daně, nařizují poplatky, nutí lichvářské půjčky, zboží, které nechceme etc. Ano, to mohou, jenomže jsme to my, občané státu, kteří nakonec vždy rozhodují. Jakékoliv "jejich" donucování bude k ničemu, jestliže odmítneme spolupracovat. "Oni" žádnou moc ve skutečnosti nemají, mají moc naši. Tak je to prosté.

    Pokaždé, když slyším výmluvu, že "oni" nás donutili vzít si úvěr na ledničku nebo hypotéku na bydlení, naskakuje mi po těle husí kůže. Prý musíme s mrhožrouty zatočit hlásají respektovaní intelektuálové. Ale co pak? Budeme žít lépe? Když bez sebereflexe vyplýtváme zdroje, otrávíme životní prostředí a přecpeme si žaludky k prasknutí, přinese nám to štěstí? Jsme dost dobří, abychom si zasloužili svobodný a prosperující stát?

    Patřím k nemnoha individualistům, kteří jsou kvůli svému "rozvratnictví" opakovaně napadáni. Rovněž mi byl vyčten asociální egoismus a podobně. To všechno jen proto, že překračuji stín většiny a popisuji, co vidím. Nikoho nedonucuji, nezastrašuji, nezneužívám ani nevysávám, avšak i přesto dostávám nelichotivé nálepky. V lepším případě jsem pouze vysmíván. I to v důsledku poukazuje na vážné onemocnění post-industriální civilizace. Avšak zdaleka ne všechny kultury chovaly k sebezpytu tak umíněnou zášť. Naopak. Úcta k pochybnostem vždy patřila k nezbytným ctnostem každé opravdu vyspělé společnosti.

    Je zřejmé, že změnou politických zástupců nemůže k nápravě dojít. Z mizerných cihel a jalového betonu ani sebelepší stavitel zázrak nestvoří. Prosím, nemylte se, mým cílem není planě žehrat na poměry. Naopak věřím, že většina z vás, kteří čtete moje texty, má dostatek vůle i schopností ke změně. Zasaďte strom, buďte laskaví k sousedům, odpouštějte staré křivdy. Zkoumejte pečlivě i ty nejnepravděpodobnější informace a neodsuzujte předčasně. Hledání pravdy a moudrosti je tou pravou cestou ku prospěchu všech.