Revoluce svobodných národů

 

    Čas změny přináší reformy a revoluce. Extrémní (liberální) kapitalismus v globálním měřítku v zásadě reformují sociální demokraté. Pokoušejí se zabránit celkovému kolapsu systému změkčením tvrdých důsledků dravého boje o zdroje. Nakonec podlehnou, neboť reformace peněžního náboženství má svoje limity. Je všeobecně známé, že revoluci mají ve svém programu komunisté a fašisti (neonacisté). Pro většinu prostých lidí tragické alternativy. Máme opravdu jen takto omezené možnosti?

    Tak nějak z veřejného povědomí vymizela republika. Jen málokdo dnes ví, co tohle slovo znamená. Máme ten výraz v názvu státu. Fajn, to bude asi nějaký přežitek. A nebo ne?

    Res publica znamená v latině věc veřejná. Není vyšší autority, než-li veřejný (celospolečenský) zájem. O tom, jaký ten zájem je, rozhoduje pouze demokratické zřízení – hlasy voličů. Obcházení či podvádění občanů politiky je samozřejmě nepřijatelné včetně nečestných procedurálních metod, jakými jsou například systémové překážky bránící pružnému odvolání politických zástupců nebo pravomoci umožňující korupci. Republika má býti především bezpečným prostředím pro život svobodných národů. Jinak řečeno republika netoleruje otroctví, nevolnictví či vykořisťování.... vykořisťování? No počkat, vždyť dělám ve fabrice u pásu za almužnu od nevidim do nevidim!

    Republika a revoluce jsou neoddělitelné.

    "Strom svobody je občas nutné zalít krví tyranů a vlastenců. Je to jeho přirozené hnojivo." Thomas Jefeferson.

    Řešení máme denně před očima, přesto je nevidíme. Nemusíme žít v kapitalismu, korporátním fašismu, v komunismu ani v jiné tyranii. Můžeme se rozhodnout obnovit republiku.

    Revoluce
    Z latinského slova revolvere – převracet. Historie zaznamenává revoluce vědeckotechnické, sociální, politické, náboženské, ale i osobní, mravní či filosofické. Revolta současně souvisí s kritikou doposud uznávaných norem a zákonitostí. Chceme-li význam revoluce důsledně naplnit, nesmíme opomenout deklarovat střednědobé a dlouhodobé cíle, k nimž obrat směřujeme.

    Svoboda
    Je schopnost (dovednost) překračovat omezení fyzická, duchovní, myšlenková nebo také omezení společenská. Osvobozující chování v zásadě vždy vyvolává konflikt s dosavadním status quo – ustáleným stavem před konfliktem. Smyslem hledání svobody je zajištění zdravého vývoje skupin i jednotlivců. Při překračování hranic je však třeba přijmout zodpovědnost za důsledky, jež zákonitě nastanou. Svobodné jednání tedy nemůže býti svévolné ani bezohledné. Zodpovědnost je ostřím jasně oddělujícím svobodu od cynismu, nihilismu, despocie.

    Národ
    Jedná se o výhradně lidské společenství, jež je sjednoceno abstraktními i konkrétními idejemi o tom, jakými prostředky má býti dosaženo všeobecných cílů. Je nesprávné zjednodušovat význam slova národ na skupinu obyvatel rodících se a žijících na předem vymezeném geografickém území. Toto je historií překonaná skutečnost. Příslušníci dnešního moderního národa mohou žít roztroušeni kdekoliv po planetě, neboť jim pokročilé informační a logistické technologie umožňují udržovat živý kontakt s komunitou.

    Takže co nám brání změnit svět? Trik. Obyčejný kouzelnický trik, který zastírá skutečnost a předvádí iluzi. Kapitalismus nás dovedl na rozcestí: Revoluce nebo otroctví. Za nás však rozhodnout nemůže. Vlastníci peněz napjatě vyčkávají, zda kořist vběhne do pasti. Vždy to tak bylo. Rozhodujeme o každém svém kroku, jen iluze nám říká, že ne.

    Poznámka: Pro inspiraci doporučuji prostudovat historii první republiky (ČSR). Dočtete se mnoho zajímavého i překvapivého. Možná zjistíte, že spousta tehdejších problémů je dodnes aktuálních. A třeba i pochopíte, proč má smysl bránit republiku.