Konspirační teorie
Člověk si žije docela spokojeně, ani neví jak, a najednou (ano, vždy je to překvapivé) na něj zpozarohu vyskočí nějaká konspirace. Jakmile přejde prvotní úlek či zděšení, nastane fáze mávnutí rukou, aby se nepříjemné myšlenky opět rozptýlily, avšak ať už si mávnete stokrát nebo i tisíckrát, ta myšlenka se prohlodává vaším mozkem jako mimozemský parazit ze sci-fi filmu. Už navždy tam někde je a nelze se jí zbavit.
A tak je to, myslím, dobře. Nejde o nic nového ani převratného, již starověcí myslitelé to znali – kritické myšlení. Znovu a znovu přehodnocovaná fakta či lépe řečeno znalosti jsou výchozím mechanismem každé opravdové vědy. Přehodnocování a pochybování dává člověku onen skutečný pokrok, jenž nás posunuje jak v individuálním, tak i v celospolečenském vývoji. Proč tedy onen termím „konspirační teorie“ nese tolik posměšných a pochybovačných nálepek?
Z historie známe nepřeberné množství případů politickoekonomické snahy udržovat status quo. Snaha tajit nově objevené skutečnosti s cílem udržet běh věcí v zaběhnutých kolejích je stará jako lidstvo samo. Změny přinášejí přinejmenším neklid a nejistotu, zpravidla však také mocným berou prostředky k jejich moci. Diktát vládců nad masami je přímoúměrný stupni utajování pravdy. Doktrína relativizace pravdy je v současnosti zřejmě nejnebezpečnější metodou, jak legitimnost kritického myšlení zpochybnit. Tvrzení, že nikdo nemá a nemůže mít absolutní znalosti (a tím tedy i pravdu) je sice správné, avšak není to upřímná odpověď na otázku, jak pravdu hledat a nacházet. Relativizace pravdy říká, že není vlastně smysluplné po podstatě věcí pátrat. Říká přijměte svět takový, jaký je, jak jej znáte. Vše podstatné již bylo nalezeno. Tyto veskrze politické snahy poznali pravděpodobně již prajeskyní lidé. Naštěstí někteří neandrtálci přemýšleli dál, než jen k přednastaveným hranicím konvenčního myšlení. Taková je podstata konspiračních teorií. Klademe si nové otázky, nabízíme teorie, ověřujeme je. Slepě nepřijímáme dané, řečené. Poddat se naplňuje jedinou absolutní pravdu a to tu, že se vzdáváme naděje a práva na lepší svět.