Nástroje svobody
Vlastníme všechny nástroje svobody, avšak neužíváme jich, odkládáme je napotom, zarovnáváme je ve svých skladištích tak, aby nebyly spatřeny, anebo jich užíváme naprosto pošetile, jako děti, hrající si s věcmi dospělých. Všechny nástroje máme, avšak netoužíme jich smysluplně užít.
Jedním z těchto podivuhodných nástrojů je internet. Statisticky nejčastěji lidé využívají tento v pravdě revoluční vynález k šíření slabomyslné zábavy, porna a reklamy. Není mnoho těch, kteří užívají otevřených možností k tvůrčí práci, sebevzdělání či učení druhých. Žije snad miliardová masa bezvýznamných osudů proto, aby tím umožnila vzniknout několika výjimečným? Je toto vůbec principem evoluce?
Lidský mozek je jedinečným nástrojem tak, jak jsou hbité svaly jedinečné u geparda. Proč tedy jen málokteří lidé svůj mozek využívají nadprůměrným způsobem? Přemýšlel jsem nad touto otázkou dlouhé roky, dokud nepřišla odpověď: „Lidé mají svobodu volit a zvolili si svůj osud. To, co dělají, je jejich vůle. Mnozí jsou svým životem zklamaní a znechucení, ale takový život si zvolili. Budou vždy odporovat, pokud jim řekneš pravdu. Použijí veškeré schopnosti svého mozku, aby pravdu vyvrátili a tebe upálili na hranici. Lidským osudem je volba.“
Nemá smysl zachraňovat svět, spasit jej. Zcela jistě ne, pokud jde o lidi. Jediným výsledkem bude stále totéž – ukřižování. Všichni máme nástroje svobody, avšak jen nemnozí jsme se rozhodli svobodně žít. Snad tyto moje řádky pomohou těm nerozhodným změnit svůj osud.